Vojna

Co tys mi, synečku, nasliboval,
když sis můj šáteček na vojnu bral,
že budeš vzpomínat, že budeš psát,
jak jenom mohla jsem na tebe dát.

Šátek jsem složil a na srdce dal,
když jsem ho, cérečko, z tvej ruky vzal,
že budu vzpomínat, že budu psát,
hned mi však kázali na stráži stát.

A já tu u okna sama stojím,
na tebe, synečku, přece myslím,
Aj budu vzpomínat, než půjdu spát,
že někde máš jinů, budu sa bát.

Cérečko, a já sa hrozně bojím,
že už ťa snád nikdy neuvidím,
budeš ňa vzpomínat, když půjdeš spát,
ráno nás kázali do boja hnát.